Počátkowé rostlinoslowí / Jana Swatopluka Presla.

  • Jan Svatopluk Presl
Date:
1848
Catalogue details

Licence: Public Domain Mark

Credit: Počátkowé rostlinoslowí / Jana Swatopluka Presla. Source: Wellcome Collection.

    35/584 page 21
    liewonná, neleptající, překyselá; ze wzduchu wláhu posluěuje, wo- dau Mnadiiě se rozpauští. We 100 drží a 55.56 ky.slíka a 44.44 kostíka, \V rostlinách mnohých se zásadami je.st .slaiičena \v .soli, Uostany (^fosfates} nazwané, ano i wolná se nachází, jako vv ob- plodí maďalkowem, we kvvétech diwiznowých, w obecné cibuli, kořeně pivvoiikowém a w uáiueli. Kyselina dusičná ([acidum ni- tricum) nemůže bez wody obstáti, takže i nejsehnaněj.ší má jisté jí množstvví. Jest ale kapanina bezbarwá, zápachu slabého, hnus¬ ného, chuti překyselé, částky žiwoční čerwení, a pak je silně leptá a ruší, sehnána jest l^okrát těžší nežli vvoda, w.šecky kowy, wynímajíc asi ětwero, rozpauští, a se zá.sadami dáwá soli, dusičnany (^nitrates) nazwané; prostočistá má we 100 č. 74.1 kyslíka a 25.9 dusíka. W rostlinách toliko její soli se nalézají, které ale nejsau hojny. Poslední jest kyselina křemikoicá (ac. silicicum}; samorodná skládá rozdílné odrodky křemenu, n. p. pro- hleden, ametyst, chalcedon, pazaurek, a jest znamenité twrdosti; strojena ale jest bílá, uerozpustitedlná ani wodau ani kyselinami, wyjmeli se kyselina kazowodičnatá a ky.sliěník drasliěitý, we wzduchu a ohni sebe silnějším se nemění, s kysličník)' rozdílnými, n. p. s alkaliemi, zeměmi a j. se roztopuje, 2‘/„krát těžší nežli woda. We 100 ě. obsahuje kyslíka 48.05, křemíka 51.95. W rostlinách některých jest jí dost mnoho, neboť rotany, tráwy a přesličky jsau jí jako pokostem powlečeny obsahujíce ji ob- zwláště w pokožce; též, u muožstwě ale mnohem skrownějším, jest we zralém hrachu, twrdém osemení kamýkowém, w zemácích, listech tabákowých, konopných a j. w. Ku kyselinám druhého spůsobu náleží nejdříwe kyselina sol- noicodičnatá čili soloicá (^acidum muriaticum), kteráž sestáwá we 100 č. z 97.25 solíka a 2.75 wodíka, a jest plyn bez- barwý, welmi čpawý, dusící, nehořlawý, ani k dýchání a pálení neaudobný, o 1 těžší nežli wzduch; woda jej snadno pohlcuje a dáwá kyselinu kapalau, kterážto, těžší nežli woda, pořád wyráží dýmy bílé. S některými zásadami slaučena w rostlinách se nalézá. Kyselina chaluzowodičnatá Qac. hydrojodicum) podobá se předešlé jsauc plynná, ó 4^/.^ těžší wzduchu, a skládá se we 100 č. z 99.2 chaluzíka a 9.8 wodíka; s kysličníkem drasličitým a sodičitým slaučená nachází se w mořských rostlinách. Kyse¬ lina wložowodičnatá (^ac. hydrobromicum]) též podobá se předešlým, jest ale o 2^/^ těžší nežli wzduch, a sestáwá z 98.74 wtožíka a 1.2G wodíka; jako předešlá w mořských rostlinách se naskytuje. Druhé oddělení prwků rostlinných bližších nerostních jsau zásadowé, k nimž náleží woda, čpawek a rozdílné kysličníky, jako jsau drasličitý, sodičitý, wápničitý, hořčitý, hlhiičný, jer- mičilý, ielezilý a mčdnatý.
    digitised image 1
    digitised image 2
    digitised image 3