Počátkowé rostlinoslowí / Jana Swatopluka Presla.

  • Jan Svatopluk Presl
Date:
1848
Catalogue details

Licence: Public Domain Mark

Credit: Počátkowé rostlinoslowí / Jana Swatopluka Presla. Source: Wellcome Collection.

    45/584 page 31
    b') Klowaíhia (Gununi) jest w rostlinách welmi rozšířena; z některých rostlin co rozpustck sehnaný se prýští a na uzdu- chu twrdiie \v slzy prozrařné, Jak to rozdílné kapinice (^aca- cia), Avišně a sliwoně dělají. Wšeobccné vvlastnosti jsau tyto: hmota bezharwá, prozraěitá, sklowitá, na úlomcích lasturowitá a lesklá, nehlatitedlná, nevronná, bczchutná; slzj' klowatinné samy sebau Avyprýštilé obyčejně přemíchaninami Jsau žluté nebo hnědé; vve wšech iněrách wodau se rozpauští w tekutinu hustau, lepkau, bezchutnau; lihem nerozplýwá se, protož jím se sražuje z vvody co hmota bílá, tuhá; se zásadami se slučuje; teplem 100“ jakož i kyselinami rozkládá se; kyselina dusičná mění ji \v kyselinu slizowau. Nejhlawnější rody toho prwku jsau klowa/ina arabská čili karned a senef/alská, wlastnosti naduwedených, a klowa- thia stiícowd čili klembabn se stromů wišňowých, šweslko- wých tím rozdílná, že pii rozpuštění wodau zbývAá sliz rostlinná napučelá čili nabubřelá. Poslední rod, klowatina škrobowá čili áATOúoirřno (^Stárke-Gummi, Bextrin}, nenachází se hotowá w rost¬ linách. Klowatina arabská má w 100 č. uhlíka 43.14, wodíka 6.40, kyslika 51,46. c) Sltz rostlhmá Q*flanzenschleim') též jest welmi obecná w rostlinách, wždyckj^ ale we spůsobě slizi napučelé. Hmota bezharwá nebo žlutawá, proswítavvá, twrdá, bez chuti a zápa¬ chu, u wodě botní w sliz náramně obšírnau, aniž se rozpauští, kyselinau dusičnan poskytuje mnoho kyseliny slizowé. Slau- čenstwí jako škrobu. Nejznámější rody slizowé jsau n) tragant sám od sebe se prýští a kozince prawého a j., a obsahuje klowatinu a trochu škrobu , klembaba zawírá asi ^5 klowatiny a slizi (^slíwowiny), sliz Iniowá (^Lcinsaamenschl.} močením Iníně čili lněného semena dobytá, Ó') sliz jdautowái (Quittenschl,} ze semen taktéž dobytá, sálej), hlízy rozdílných rostlin wsta- wacowitých sestávvají ze slizi s malíčkem klowatiny a škrobu; 7/3 sliz blešnikowá ze semen blešníkowých, í) sliz karaghen jest pruchratka kadeřawá, z řádu řasowitých, skoro docela ze slizi se skládající. Sliz jdaulowá we 100 č. sestáwá z uhlíka 45.43, wodíka 513, kyslika 49.45. d) Kočenina (^Pectinum^. PrvA ck ten welmi rozšířený av ro¬ stlinách, obzwláště AV diižnině ])lodŮAA' a kořenůw, jest příči- nau, že šťáAvy jejich s cukrem zawařené anebo s lihem smí¬ chané huspěninowatějí. Naskytuje se co huspěnina bezbaiAvá, slabě kysele činící a tudy kgselinan dřeňowau (^acidum pec- ticum^ nazwaná; AAodau studenau sotAAa se rozpauští, snadněji AAielau, a rozpustek byAV smíchán s kyselinami, solmi, lihem anebo cukrem huspěninoAA atí; wysj'chá w hmotu bezbarwau,
    digitised image 1
    digitised image 2
    digitised image 3