Počátkowé rostlinoslowí / Jana Swatopluka Presla.

  • Jan Svatopluk Presl
Date:
1848
Catalogue details

Licence: Public Domain Mark

Credit: Počátkowé rostlinoslowí / Jana Swatopluka Presla. Source: Wellcome Collection.

    54/584 page 40
    Na rozhách ještě sedící slowe laka tc raubicich fStocklack}, s ro- zeh sňatá, zone se laka zrnald (Kórnerlack), wyčísténa a wyškwarcná, laka w deskách (Schellack). Poslední wyskytuje se vr krížalkách tenkých, krucliych, hnědých, proswítawých. Kromě částek hmyzích, jako barwy a mastnoty, sestáwá, jak se zdá, z patera pryskyřic, jichž jedna hlatitedlná. Benz-oe přichází od sturaěe benzoinu (Styrax Bcnzoin} na Sumatře rostauciho, a wyskytujc se we spúsobě bryl kruhých. na pohled jakoby slepených ze samýeli drobkůw bílých a náhnědých; zapáchá příjemně ja¬ koby wanilkau , zahřát dýmá kyselinu benzoowau, již asi 18 stín obsa¬ huje. Sestáwá ze trojí pryskyřice. Pryskyřice ywajakotcá proniká dříwí gwajáku obecného (Guajacum olTicinale) a prýšti se z něho. Wyskytuje se wc spúsobě bryl hrubých proswítawých, kruhých, wně hnědých, na úlomku modrozelených; prášek jeho na wzduchu anebo wodau solikowau zelená, rozpusiek lUtowý kyse¬ linou dusiěnau tmawč modrá. * Pryskyřice jalapotcá nalézá se w bulwách powijnice jalapy a horni (Ipomaea Jalappa, Purga) ; wydobytá jest šedohnědá, bezleská, na úlomcích žlutohnědá, neprozračná, ostře a hořce chutnající. Draci krew prýští se z křidloka drakowce (Pterocarpus Draco), stromu w Indii západní rostauciho, we spúsobě brylek tmawohnědých, ne- prozraěných, rozmělněním dáwajícich prášek co krew čcrwený, a lihem rozpustek ěerwený. Obsahuje kyselinu benzoowau. Kaučuk, pruiné kli, wytiká z jizcw rozdílných stromů jihoamerických, hlawně ale z kahuchu obccnéíio (Siphonia elastica) we spúsobě mléka bílého, wysychajíciho. obsahujícího bilkowinu, w níž pryskyřice jako w cniulsii se wznáší. Zahřátim bilkowina srazí se, s níž pak kuliěky kauěukowé sle¬ peny jsan. Kauěuk čistý jest bezbarwý a prozraěný; takowý ale w ob¬ chod nepřichází, lilawni jeho wlastnost jest. žc jest zpružen, nedá se roz- topiti, aby se ncrozložil; lihem se nerozpaiišli. trestí ale a některými sili¬ cemi se rozplýwá, jakož i draslem žirawým. Nemákyslíka. Kauěnk ale na¬ lézá se také wc mléce jiných rostlin, jako tojcšfowitých, chylanowitých, sniokwoňowitých. pryšcowitých, makowiiých a čakankowilých. Tak nazwané dapicho čili zapiš čili kapaly kaučuk, na kořeně kahuchowém (^Siphonia) a jiných niléěnatých stromů, není nic jiného nežli kauěnk wlahan zemní promě¬ něný. Kaučuku podobá se, alespoň powahami wněšnými, pružek (Elatcrit}, w kamenném uhlí se nalézající, a owšem od rostlin pochodici. Jiné pryskyřice nalézáme w kořeně dřistalowém , kuklika obecného (Gcum urbanumj, poscdowém, w zcmčatceh, wc mnohých lišcjnícich, na pupenech topolowých a maďalowých; tyto spúsoby jsau buď chuti zbawcny buď mírné. Ostraii chnf mají jiné, jako jsau ze šfáwy mlékowité rozdíl¬ ných pryšcúw, z kúry wičím lýkem nazwané, z kořena sencKOwého, mořské cibule, nddenku kapradu samce(Nephrodium fllix mas), z kořena swiačce uťatého a rolnihu (Convolvulus Scammonía, arvensis) opletníka plotního (Calystegia sepíum), z hauby modřínowé (Polyporiis ofTicinalis). ^^’šecky naduwedcné pryskyřice jsau pewné kromě kaučuku, který jakož i lep na ptáky slowau mekké. Ten dobýwá se z kúry wnitřni ze¬ lené od cesminy obecné (ilex nquiTolium) a z maiwic gemely bílé (^Viscum album.) Nachází se ale také w kořeně hořce žlutého fGentiana lutea), a powléká rozhy trnownika lepnatého (Robinia viscosa), hořeni díl lodyhy knotowky smolničky (Lychnis ^ iscaria). Nepochybně lep jest prj'skyřicc s nějakým prwkcm smíchána, měkko.st udělnjicim. Pryskyřice jak řečeno sňati ani w jeiliné rostlině nena¬ lézají se o .samotě, jsauee složeny ze dw au, tři anebo wíoe
    digitised image 1
    digitised image 2
    digitised image 3