Dva denníky dra. Matiáše Borbonia z Borbenheimu / vydal Max Dvořák.

  • Matthias Borbonius
Date:
1896
Catalogue details

Licence: Public Domain Mark

Credit: Dva denníky dra. Matiáše Borbonia z Borbenheimu / vydal Max Dvořák. Source: Wellcome Collection.

    30/184 (page 18)
    Borbonius obával se přes to další pomsty rychtářovy a opustil (5. července Piahu, iibiiaje se do Teplice, kamž byl volán k Alžbětě ze Vchynic a Tetova. Alžběta ze Vchynic *) trpěla vodnatelností. Borbonius ji velmi svědomitě léčil a opati oval, jsa téměř stále u ní, až do jejího skonání 14, srpna 1G22. Potom zůstával Borbonius ještě nějaký čas na Teplici, dovolávaje se odtud stale svého majetku. Choroba počala na něho doléhati. Nohy mu již ne- sloužily a prudký kašel jej po celé noci trápíval. Při tom míval rozličná vidění; tak na př. zjevil se mu 19. listopadu při koupání bratr Václav v po- době chlapeckých let >qui matrem aegrotare dicebat«. Časem vypravil se Borbonius do Litoměřic k lékaři Danielovi Čt3Tkolskému, dílem za ne- mocnými, dílem by navštívil přátely a oživil upomínku na dávno minulé doby. Při tom a tím pokračovalo stárnutí vždy dále a mocněji. Dne 16. listopadu došlo Borbonia rozhodnutí z Prahy, že svůj díl statku J. Mti propadl, a ženě jeho že její díl zůstává, však toho dílu aby vyhledá- vala při komoře u J. Mti. Na počátku r. 1623 zdržoval se opět v Praze, jak je patrno z dekretu Lichtenštejnova ze dne 4. března 1623, kterým se nařizuje Janu Hegnerovi z Rezlfeldu, sekretáři při kanceláři české, a rychtáři Sreplemu v Novém Městě Pražském, aby Borboniovi apatyku jeho nepro- dleně zase v moc uvedli, klíče navrátili i pokoje v domě, kde bytem jest, odpečetili a k užívání postoupili.**) Dne 19. dubna 1623 podal Borbonius císaři opět prosebný list, aby byl rozsudek nad ním pronesený zrušen. Žádost tato byla by dobrým příkladem, kdybychom chtěli znázorniti ochablost a malomyslnost, v niž klesali účastníci povstání po předchozí bezmezné sebedůvěře. Zněla takto: »Sacratissime et invictissime imperator! Tria mihi imputata šunt crimina, quae in Maiestatem Vestram Caesaream commiserim: 1. quod cum protestacione ex curia Novae urbis in Carolinum ad defensores adjunctis aliis duobus senatoriis, ne quid in Deum et Maiest. V. Caesar. moliantur, alioquin omneš staré a partibus Suae Maiestatis, quod et charta apposita dočet, descenderim. 2. Quod frequens in directorio aíTuerim, 3. quod gravamina civium conscripserim. Ad defensores dictos descendi jussus, immo coactus ab illis, qui ad clavum sederunt, quod universus po- pulus praesens vidit, audivit et testari potest. Inter directores nunquam fui, quod, qui supersunt, norunt, nec interrogati diffitebuntur. Gravamina nulla collegi, quia tum civis quinquennis eram, tantum ab alio collecta lecta audivi. Et quia sacratissima V. Maiestas vitae meae et honoribus pepercit clementissime, immortales Majestati V. ago gratias et Deus largissime retribuet. Nunc porro ulterius provolutus ad pedes Maiestatis V. supplex oro, dignetur V. Caes. Maiestas me in integrum bonorum, condonata benignisseme omni multa, restituere. Ea šunt uxoria, non mea, ad quam ne teruntiiim intuli, qui parentibus pauperrimis ortus sum. Exsolvit etiam eadem aedes, quas *) Sestra Vilíma ze Vchynic. Manželka jeho jmenovala se též Alžběta a byla rozená Trčková. Č. Č. M. 1891. 85.